TRZ04 píše:Náhrdel krásný. Je mi líto, co teď prožíváš, ale čas to zahojí a ona se nebude trápit. Bylo to od tebe jistě těžké, ale statečné rozhodnutí.

Bylo težké, ale správné. Umřela mi v náručí a myslím že vděčná, že takhle. Že jsem jí nenechala trápit se a možná umřít ve velkých bolestech. Nevím kde se ve mě vzala takováhle síla, ale zvládla jsem to a vlastně všichni doma uplne skvěle... Ulevilo se nejen Teq, ale vlastně i nám všem. Ona už se netrápí a nás netrápí pohled na ní. Je nahoře se svojí mami a bráškou a hlídá je tam muj kamarád, který tam odešel před 14-ti dny a hafince mojí držel moc palce, když jsme bojovali. Ted mi jí tam bude hlídat

Už jsme jí nemohli pomoct lékama, péčí a starostí, proto jsme jí pomohli takhle. Sice to byla poslední možnost, ale nikdy jsem neměla lepší pocit z toho, že jsem něco udelala správně a tak jak to mělo být, jako ted. Ač paradoxně to bylo nejhorší rohozdnutí, jaké jsem musela kdy udělat... bolí to, chybí mi, ale v srdíčku mi zustane
