od Majka » ned 02. kvě 2010 22:55:42
Je krásná, vlahá, hvězdy s měsícem sestoupily tak nízko, že by stačilo jen natáhnout ruku, všude okolo voní záhadné květy, ozývají se nejrůznější zvuky, voda naráží do břehu a ty se touláš, jen tak, sama, a necháš se tou nádhernou nocí unášet.
A ještě jeden, poněkud smutnější úryvek:
Ouplný měsíc přikryl mrak,
než nade temný horní stín
vychází hvězdy v noci klín;
i po jezeru hvězdný svit,
co ztracené světlo se míhá.
Zrak vězně tyto jiskry stíhá,
a v srdce bolný vodí cit.
Jak krásnáť noc! Jak krásný svět!
(K.H.M.)