Diskuzní fórum o korálkování

Strašné zvíře, furt mi leze do postele, fušuje mi do programování (jednou jsem nechala otevřený puštěný notebook s příkazovým řádkem na ploše a ta kočka si sama zapla interpret Haskellu a napsala tam změť náhodných znaků a divila se, že jí to háže error) a fušuje mi dokonce i do korálků
Poznávací znamení - nemá ocas neuvědomila že sousedovic rotvajler je neškodný jedině za plotem


A toto je byl největší miláček, leonbergeřice Catty. Odešla nám před pěti lety a dodnes se mi stýská ...

Kočka je krásná ... Moje podobným způsobem přišla o kus ucha

To mně se naše kokřice do fimování neplete, zato její chlupy. Přivádí mě k šílenství, když se na téměř hotovém výrobku objeví černý chlup. Ač se ho snažím jemně jehlou vyndat, vždycky to nějak celé rozvrtám.

Mám slzy v očích , taky jsem vyrůstala z leonbergřicemi. Poslední nám odešla asi před 3 roky a našim zůstala už jen vořešice. Strašně mi chybí, naši nové štěnátko zatím nechtějí a pro nás je leonberger moc velký, potřebujem pejska, se kterým můžem cestovat. Jsme náplava v cizím kraji a nemáme nikoho, kdo by se postaral, když budeme pryč.

Ten obrázek jsem měla v práci jako pozadí, ale po smrti Agi musel pryč, nezvládala jsem to. Ale mám jejich společnou fotku s vořešicí doma na zdi.

Krásná. Oni leonbergeři jsou všichni krásní.
Jo, já mám doma na zdi náš "dvojportrét", časem přidám. Chybí mi. Moc. Velcí psi mi prostě přirostli k srdci. Ale jedno je jisté. Až půjdou naši do důchodu (a to bude relativně brzo), dostanou ode mě malý (no, ehm ...) chlupatý dáreček

Tak takhle nějak jsme vypadaly cca před šesti, sedmi lety

jééé... kolikrát si doma říkám, že spát v posteli se zvířecím miláškem je často lepší než s chlapem... když oni jsou takový mazlinky

Oběma vám to moc slušelo... Kočička s tebou spí taky?

Míca se mnou nespí, neboť se pravidelně kolem druhé, třetí ráno probudí a začne dělat bugr a Catty se mnou taky nespala, tehdy vážila něco málo pod sedmdesát kilo a měla sílu za dva chlapy, ta když za mnou vlezla do postele, tak mě z ní obvykle vyžduchala v obýváku měla vlastní gauč s přehozem ze starých hader, a na tom ležela když jsme se fotily

Tak jsme se zase rozrostli ...


Níže zkopírovány poslední dva řádky z terminálu:
gianelle@tenshi:~> ú´´´´´´´´´´´´´úúúúúúúúúúúúm )íéžžžžžžžžžžžžžž
bash: syntax error near unexpected token `)'

Trošku závidím, ať je Vám spolu holky dobře!

Nejlepší je, že si na tý fotce jako správná kočka hraje s myší ale jinak krásná, užívejte se navzájem

u nás taky nedělní siesta...

Vyrostla z ní nádherná holka! Můj kocour podobně miloval umyvadlo...

jó a jak miluje igelitku s ustřiženým dnem nebo akvárko ... nebo takovou tu kulatou síťovanou "poličku" z Ikey

My máme kočičiny dvě - kočku a kocoura a před vánocemi jsme jim udělali nesmírnou radost donesením papírové tašky z Ikey - to byl frkot - Sid (kocour) v tašce, Sára u tašky a dávala Sidovi kapky A toho kraválu

A Sára pózuje s šantou kočičí - nikdy jsem neviděla tak nadšenou kočku

"Tak MY prej jedem na Rokajlfest,co?"

(cca na Vánoce jsme zjistili že to není kočka, ale kocour prostě tomu z ničeho nic narostly kouličky. Jo a nebojte, na Rokajlfest to se mnou nejede, ale pokud vás zajímá obsah krabičky na fotce, tak to jsou směsky na freeform )

ňůůů...to znám..kdykoliv přinesu cestovní tašku,tak se mi v ní uloží kočičák usídlí a nehodlá jí opustit. A při mojí zálibě v černém oblečení mám potom chlupy všude

Gi, nevím jestli kočičák opustí své stanoviště v tašce, když už máš sbaleno a jeho by jsi chtěla nechat doma
jen ho přejně vyvez na výlet

Myslím že to by neprošlo Kocourkovi by se výlet sice líbil, je to ukrutný zvědavec, ale taky ukrutný divoch a i když je většinu času hodný, milý a umazlený, když ho chytne rapl, zůstává po něm spoušť, spáleniště a potoky lidské krve

A update: nejspíš má bratříčka. Staré kočce (viz první foto) se i přes velmi pokročilý věk (hádám jí mezi třinácti a patnácti lety) narodilo krásné, zdravé koťátko, téměř stejně zbarvené jako náš kocourek.

Tak, aktuálně mám doma toto: dva bráchové, jeden nalezenec, druhý sirotek (stará kočka odešla do věčných lovišť asi měsíc potom, co se ten malý mrcíšek narodil)



a tady se povedlo tomu prckovi nakrást několik zkumavek japonců ... a úspěšně usnout

ty jsi náádherný!

ty jsou úžasný

Krasnuckiiiiiiiiiiiiiiiiiiii! <3 Prva a posledna fotka su uplne bozske! <3

A celý ten regál s korálky je jenom můůůůj!

(pravil kocour, zatímco se hnízdil v krabici s jaspisy ...

Je na něm vidět, že si je vědom svého postavení v domácnosti

Ale ono je to ve skutečnosti takové hodné, miloučké, umazlené kotátko ...

Však oni jsou to užiteční pomocníci při tvoření.
Bez chlupů, bez rozsypaných korálků, bez ukradených komponentů... by to nebylo ono

na kradení korálků a komponentů mám doma ještě jinou kočičí kapacitu ... pravidelně ho přistihnu s hlavou vraženou v krabici s japonským rokajlem a výrazem : "taaak, ukaž kde máš ty šíleně drahé Delicy"