Něco málo z historie chainmaille

[Zantaraz]

Výraz chainmaille pochází z francouzštiny, která přejala latinské slovo „macula“ (síť) a přetvořila jej do dnešní podoby.
Samotná technika se poprvé objevila pravděpodobně u etruského národa, což bylo přibližně v 1000 před Kristem, první pevné důkazy o používání chainmaille pocházejí ale až z 5. století př. n. l. od Keltů, kteří takto vyráběli své zbroje – tzv. Evropská rodina vzorů.
Asijské rodiny jsou mladší než evropské a byly užívány od 3. st. n. l. v Persii (Persian) a od 13. století v Japonsku (Japan). Peršané ovšem nevyráběli kompletní kroužkové košile jako Evropané, ale splétali pouze různě velké kusy a našívali je na své svršky.
V Evropě se chainmaille pro výrobu kroužkových zbrojí používal až do 14. století, poté byly vynalezeny střelné zbraně a kroužková brnění již byla zbytečná. Na chainmaille se nicméně nezapomnělo – na mnoha renesančních malbách můžeme spatřit řetízky z různých vzorů s vyznamenáními, označeními hodnosti nebo cechu nebo pouze jako ukázku bohatství.
Od 18. do 20. století se metody začalo opět využívat ve vojenství – používala se jako výplň pro neprůstřelné vesty.
Od 19. století chainmaille objevili šperkaři a užívají ji dodnes, přičemž bylo vymyšleno velké množství nových rodin, např. Mobius, Celtic, Turkish aj. Celkově je dnes známo přes 1000 různých vzorů.
Chainmaille se však nevyužívá jen ve šperkařství. Používají ji například potápěči jako ochranu před žraloky, ve dřevozpracujícím průmyslu, ve vojenství (již zmíněné vesty) aj.