8. kolo - Minerály a drahé kameny

[gianelle]

Po delší pauze tu máme další soutěžní kolo a jeho tématem jsou minerály a drahé kameny - oblíbený materiál, který spousta z nás používá ve své tvorbě. Někteří z nás se ke korálkování dostala původně přes sbírání kamenů, jiní se zase s kameny setkali až jako s "korálkářským" materiálem.

Takže tentokrát se ptám - používáte ve své tvorbě minerály a drahé kameny?
Máte svůj oblíbený kamínek? Který to je a proč?
Podle čeho si vybíráte kameny pro svou tvorbu? Zajímá vás především jejich vzhled či barevnost, máte rádi nezvyklé druhy kamenů a nebo si kamínky vybíráte podle jejich léčivých schopností či astrologického znamení?

Příspěvky prosím vkládejte do 10.4., autor nejzajímavějšího příspěvku obdrží poukaz na 200 korun na nákup v e-shopu koralky.cz

[Sigel]

Kamínky všeho druhu mám moc ráda, ale paradoxně je ve své tvorbě moc nepoužívám. Mám sbírku opravdu úžasných kamenů, jsem z nich tak unešená, že se nemůžu zbavit dojmu, že moje korálkářské schopnosti nestačí na zpracování tak krásného materiálu, že bych ty úžasné kameny vyplýtvala na něco, co za to nestálo. Co se týče druhů kamenů, moc se v nich nevyznám a nemůžu ani říct, že bych měla nějaký jeden konkrétní oblíbený, i když mám ráda třeba takové, jejichž vnitřní struktura vytváří zvláštní světelné efekty, jako u labradoritů, serafinitů, měsíčhních kamenů, kyanitů apod, ale mám v oblibě i acháty, ametysty, malachity, larimary... Mám ráda všechno, včetně obyčejných oblázků. Kameny vybírám nejraději osobně, přes internet pouze, když mám jistotu, že mi příjde ten konkrétní kus z fotky. Vybírám podle toho, jakou má kamínek "duši". Nejsem z těch obdařených, jimž kameny sdělují skrze duchovní kanály pravdy o podstatě univerza a budoucnost, nebo tak něco, ale když vezmu kamínek do ruky, prostě z něj plyne určitá nálada, pocit. Doufám, že jednou tu svojí psychózu překonám a mým kamenům se dostane zpracování, jaké si zaslouží.

[haany]

Kamienky zboznujem uz dobrych par rokov Zbieram ich uz asi od zakladnej skoly. Vtedy ma fascinovali najma ich schopnosti, kupovala som si ich hlavne kvoli nim... dokonca som mala zosit, kde som si pisala, ktory kamen na co posobi, aky organ ovplyvnuje, ktoru chorobu lieci. Toto som uz takmer cele zabudla.

Dnes si uz polodrahokamy kupujem najma pre ich krasu a aby som z nich mohla dalej tvorit. Ked pridem do nejakeho obchodu s kamienkami, vsimam si ich farbu, strukturu, kresbu... To, ci su ploche, aby sa dali lahko obsit a zakomponovat do sperku... pripadne hladam zaujimave tvary koralok z nich... A viete co? Napokon takmer kazdy moj nakup v obchode dopadne tak, ze aspon jeden z kupenych kuskov je achat. Aj vtedy, ked nemam v plane si nejaky vybrat... proste ma nejak pritahuju, mozno sme si sudeni, ci co Ale je pravda, ze prave achaty ma najviac fascinuju... Fakt, tie rozne farby, kresby, ich struktura... proste nadhera! A hovori sa, ze achat pomaha predchadzat zlomeninam... a tych sa uz dva roky bojim ako certa, takze... Okrem toho sa mi pacia aj jaspisy, ametysty a fluority, no achaty jednoznacne vedu.

Kamienky teda vacsinou obsivam, pripadne pouzivam zlomky a koralky na dotvorenie sperku. Ako som uz spominala, kupujem ich rada v kamennych obchodoch, pripadne cez ebay, kde vidim, ktory presne kusok mi pride. Zatial ma to este ani raz nesklamalo

[tajemny-poutnik]

můj nejmilejší kamínek jsou vlastně dva ametyst a larimar. Ametyst hlavně proto, že to byl můj první kámen, který jsem si koupila a stále ho nosím u sebe v kabelce a je to můj talisman už od 12let a v poslední době jsem si zamilovala i jeho fialovou barvu. Larimar jsem objevila asi před rokem a půl, zaujala mne jeho struktůra, hra barev, ale taky jeho schopnosti. A hlavně miluju delfíny, jsou to krásna zvířata a právě že larimar je s nimi spojován. O moc kamenů se zajímám asi od 10 let. přivedla mne k tomu moje teta která se zajímalo o esoteriku, výklady snů a karet, tak to u mne přetrvalo doteď. Přece jen na tomto světě je něco více než jen vidíme, i když mnozí říkaji, že ne, ale prostě já na náhody nevěřím (ale ani na osud )

Jinak si kameny vybírám podle vzhledu a podle k tomu co mne k nim táhne. Ani se to nedá popsat, ale jsou některé kameny, které mne přitahují od prvního podledu a další, kterých si skoro nevšimnu. Ráda je používám ve své tvorbě, je to něco více co mne s nimi pojí. Co více pojí lidi v Matkou Zemi. Alespoň to takto vnímám já, ale vím, že pro mnohé to může znít jako nesmysl, nebo že jsem blázen Každý v tom máme své, každý v tom vidí své a tohle jsem prostě já a moje pocity

[Hanina24]

Minerály do svých výrobků používám velmi často - vlastně asi v 90%... připadá mi, že korálky a minerály bez sebe nemůžou být Minerály jsou duší šperku. I když šiju nějaký malý výrobek - třeba náramek bez kabošonu, tak se tam vždycky objeví aspoň zlomky minerálů.
Drahé kameny se mi líbili už na základní škole, ale "do rukou" se mi dostali, až když jsem objevila šitý šperk - což je asi rok... za tu dobu jsem shromáždila malou sbírku. Občas nějaký kámen použiju, jiný zase přibyde. I když někdy nešiju, tak si je občas aspoň prohlédnu, vezmu do rukou, prohlédnu a nechám na sebe působit. Příliš nevěřím na léčivé účinky kamenů a esoterii, ale musím uznat, že mají něco do sebe a že kameny na člověka mají vliv - mají nějakou nepopsatelnou magickou moc... Takto na mě působí například labradorit - je to kámen, který mě prostě fascinuje svojí hrou barev... Mám pouze jeden a už párkrát jsem si z něj chtěla něco vyrobit, ale pokaždé jsem ho vrátila zpátky, že ještě přijde jeho čas. Ale spíš se mi víc líbí prostě sám o sobě - neobšitý
Mám ráda všechny kameny, které hrají barvami (moje okouzlení šedomodrým labradoritem je tedy paradoxní ) - ametyst, jaspisy, tyrkys, korál, růženín, rodonit, chrysokol, lapis lazuli, turmalín... asi všechny

[AndreaM]

Můj vztah k minerálům? Stručně. Chci být v příštím životě labradorit!!!

[tkoudyna]

Minerály a kameny se zabývala už i moje babička i mamka,pak jsem zdědila jejich sbírku já a tak jsem se dostala ke korállkování. Můj první obšitý kámen byl Ametyst,ze kterého jsem si udělala náhrdelník. Zaujal mě především jeho barvou,jelikož to byl můj první tak zůstal u mě a beru si ho především na nějaké slavnostní události,nebo když potřebuji aby mi něco vyšlo,a musím zaklepat že zatím funguje.
Když kupuji kameny vybírám si je většinou podle barvy,nebo podle toho k čemu dělám náhrdelník apod....
Mezi mé oblíbené kameny patří Howlit a to proto, že moje oblíbená barva je modrá, a mám ráda i Hypersten ten mě uchvátil hlavně jeho měňavým sametovým leskem.

A teď jedna hystorka

Jednou jse obšívala růženín ségře na ples a najednou se objevila nečekaná návštěva. Byla to teta se strejdou a naší pětiletou Rozárkou. Hned zamnou přiběhla a pídila se,co to dělám. Když jsem jí vysvětlila že obšívám kamínek, tak jsme se vydaly podívat na stavbu bratrova domu. Najednou se Rozárka pozdržela a za chvíli už zamnou běžela v ruce kámen jako blázen a volá na mě Tery a obšiješ mi tenhle kamínek (byl to obyčejný kámen který najdete kdekoliv na cestě celý od bláta,ale naši Rozárku prostě zaujal ?? Věřte mi že nesmát se fakt nedalo. Musela jsem to Rozárce vymluvit, nevím co bych si s tím kamenem počla. Proto jsem jí musela slíbit že jí na příští návštěvu nachystám krááásný náhrdelník s obšitým kamínkem,chvíli se rozmýšlela a nakonec řekla: ,,tak jo, stejně by se mi k ničemu nehodil''. Ani nevíte jak se mi ulevilo

Tak a to je o mých kamenech vše

[Likra]

Kameny jsou moje láska. Přes ně jsem se dostala ke korálkům, které mne většinu mého života nechávaly chladnou. Až jednou …. ale to je jiná kapitola...
S kameny mám velice zajímavé zkušenosti. Kdysi v devadesátých letech jsem byla na semináři v Praze v Obecním domě, místo oběda jsem se šla projít na Karlův most. Znala jsem cestu, chodívala jsem tam ráda při každé návštěvě Prahy nasát tu krásnou atnosféru. Tentokrát jsem ale bloudila, ze Staroměstkého náměstí jsem se nemohla vymotat, neustále jsem bloudila v nějakých uličkách. Tak jsem si řekla, nu což, na trhu si koupím alespoň jablko a vrátím se, polední pauza za chvíli stejně končí..., a v tom jsem to uviděla: malý krámek ve sklepních prostorách, v něm nádherný velký pyrit, který na mne svítil. Koupila jsem, odešla z krámku, a najednou jsem se, ani nevím jak, objevila na Karlově mostě. Kámen mne prostě nepustil, dokud se ke mně nepřidal.
Další příhoda, to už jsem šila korálky. Miluji ametysty, ametríny, labradority, jejich sestřičky měsíční kameny, serafinity, lapis lazuli, sugilit a hlavně – čaroit. Měla jsem dlouho jeden větší placatý čaroit ještě z doby, kdy jsem o korálky ani nezavadila. Ležel si v misce s jinými kameny, po letech jsem ho objevila a rozhodla se obšít. Kámen se neustále schovával do nejneuvěřitelnějších míst. Bylo by to dlouhé povídání, kde jsem ho nacházela a vždy se zase schoval... A když už jsem ho tedy začala obšívat, tak si tvrdohlavě říkal, jak že to má vypadat. Při jiných variacích a nápadech se nitě trhaly, korálky padaly, až při určité kombinaci jako když utne, šití šlo hladce, v pohodě. Dělají mi to všechny čaroity, jsou to velcí páni. Jiné kameny mne nechají volně tvořit. Příhod mám více, některé velmi zajímavé, jiné úsměvné... kameny prostě žijí svými životem a přitom se s námi velmi kamarádí, lahodí oku, pomáhají tělu i duši. Díky jim za to.

[Vekimo]

Já zatím v korálkování drahé kameny ani minerály nepoužívám... Začala jsem s tím poměrně nedávno a momentálně ještě rozhodně nevím o korálkování zdaleka tolik, abych si na kameny troufla, ale doufám, že někdy v budoucnu se k nim dostanu, už jen proto, jak jsou dokonalé... Nikdy nenajdete stejný kámen, ikdyby jste se sebevíc snažili...

Můj první kámen jsem dostala na skautském táboře v roce 1999, kdy jsme ho měli v závěrečném pokladu... Byl to ametyst na krk, který se ke mě jako k vodnáři údajně velice hodí... Je překrásný, ale i tak to můj oblíbený není... Mám ráda fialovou, ale přes barvu se přece kámen nevybírá... Asi jsme spolu nenašli společnou řeč a jednoho dne jsem ho ztratila, kdoví kde je mu ted konec... Pak jsem po spousty let na kameny nějak odložila do ústranní... Až v roce 2009 jsem dostala darem zlomek ametystu a nějak jsem se ke kamenům vrátila... Začala jsem je schraňovat a momentálně mám na nočním stolku mezi svíčkama, asi 10 vybraných kousků... Kameny si já vybírám pouze očima... Když přijdu v obchoďáku ke stánku kde je spousta kamenů, koukám, koukám a až teprve když mě nějaký kámen hodně zaujme vezmu ho do ruky a většinou už pak musí jít se mnou, protože ho nedokážu z ruky dát pryč... Nedávno jsem byla v čajovně, kde měli mističku z kamínky... Nahlédla jsem dovnitř a jeden se mi zalíbil... Mistička byla hluboká tak jsem pár kamínků dala na stranu a o jednom jsem byla přesvědčená, že ke mě patří, když v tom byl na spodu mističky ten nejkrásnější kámen na světě... Černý, s mikroskopickýma tečkama a vypadal jako noční obloha... Ano Onyx, nejkrásnější kámen na světě... To víte, z ruky už nešel Ted se mi tady tyčí mezi ostatními na stolečku...

Bohužel mám i špatnou zkušenost s kameny...Vlastně není to jimi, ale mnou... Beru energii a bohužel ji neumím darovat... Takže když dlouho držím kámen v ruce popraská... Měla jsem jednou veliké bolesti břicha, dala jsem si kámen na břicho, ale on to nevydržel a popraskal... proto je nenosím u sebe... Mám je moc ráda a nechci aby trpěli tím, že jen beru a neumím dávat...

A na závěr něco pozitivního dostala jsem před pár dny od partnera z výletu nádherný zlomek korálů na kterém jsou solné šupinky a udělal mi moc velkou radost... Hádejte kde se teď nachází? O:-)

[Tangled]

Já se teprve rozkoukávám. Půjčila jsme si v knihovně odbornou literaturu a studuju...
Důležitý je pro mě hlavně vzhled, ale energiím kamenů věřím, beru to jako pozitivní vedlejší účinek.
Nicméně zrovna včera jsem ulovila ohnivý achát a důvod byl jednoznačný, kontrast k té kose a sněhu venku. Teď se k němu chodím "ohřívat"...

[janapo]

Kameny miluju snad všechny,ale co je horší-taky je všechny musím mít(kdo mě někdy viděl nakupovat šutry,nebo korálky,tak už po druhé svědkem být nechce,protože všechno,co chci,si koupit nemůžu a musím vybírat a ten,co přihlíží,se nejdřív usmívá pakse směje pak a pak a pak ) .No a tak syslím a syslím,čím dál lepší a dražší,ale bude ještě dlouho trvat,než se na ty nejlepší kousky odvážím vztáhnout jehlu,nejdřív musím trénovat na levnějším nasysleném materialu.Snad jednou uzrají i ty nejlepší tyrkysy, labradority, ametysty, amazonity, čaroity a já se je odvážím zpracovat...
(JO,jen nevím,jestli zrovna tohle je "pozitivní působení kamenů na člověka" )

[kikina]

Kameny se mi vždycky líbily. Jako malá jsem byla pevně přesvědčená, že ta slída je vlastně zlato a coby nadšený zlatokop jsem ji tahala domů jako základ našeho budoucího blahobytu. U křemenů – hlavně u těch krásně bílých a hladkých - jsem si zase představovala, že jsou to kousky spadlých hvězd, které cestou zmrzly (skutečná podoba meteoritu pro mne byla později značným zklamáním).
Přesto tyto fantazie jsem asi dost přízemní člověk, neboť při slovním spojení „působení kamenů na člověka“ mi jako první asociace naskočí rána šutrem do hlavy.
Ve spojení s korálky jsem zatím používala jen takové ty drobné zlomky, které u Vás borkyň dělají takové oku lahodící chuchvalečky a u mne vždy vypadají, že někdo v blízkosti rozbil skleničku a netrefil se střepy do koše.
A protože jsem na fóru četla čísi vyjádření, že obšít se dá cokoliv, začala jsem se pokoušet obšívat různé šutříky. První byl křemínek (hvězdička? ) obšitý hematitovým TOHO a dopadl úděsně. Dokonce i moje maminka, která nad každým mým veledílem nadšeně jásá, se vyjádřila, že „je to takové zvláštní“.
Ale nevzdávám se. Po pokusném obšití několika skleněných kamínků nepravidelných tvarů, které už tak zle nedopadly, mám v plánu zapracovat do něčeho takový zvláštní úplně černý hladký kamínek, který jsem našla v potoce v Prokopském údolí. To by bylo, aby se to nepovedlo.

[Anavi]

Fascinace minerály mě provází celý život.. možná i proto, že moje mamka se alternativním léčitelstvím (léčením minerály a bylinkami) zabývala, co pamatuju...
Nedokážu z mých oblíbených minerálů vybrat jen jeden... jak plyne čas, tak mě fascinují stále jiné a jiné... jedno léto jsem se nehnula bez serpentinitu s krásným černým žilkováním, fascinuje mě lapis lazuli krásnou hrou barev - tmavě modrá se zlatými třpytkami, botswanský achát svou kresbou, ametyst kombinací fialové a bílé, granát temně červenou barvou (a mmj. souvisí s mým znamením), chalcedon svou kresbou a světle modrou barvou, malachit svou krásnou kresbou, bronzit svou zlatavou barvou, růženín svými jemnými vibracemi... takhle bych mohla pokračovat ještě hodně dlouho... Minerály ve své tvorbě používám hojně, dodává mým výrobkům duši..
Bohužel manžel tuto zálibu v minerálech se mnou nesdílí.. nebo možná spíš bohudík, protože pak bychom se už do bytu s minerály nevlezli....

[missladies]

Nejdřív bych měla říct, že jsme šutrofilní celá rodina. Mamka, táta a já, každý máme svou (za ty léta) krabici plnou šutříků Taky máme hromadu knížek o minerálech.
Osobně minerálům věřím. Například mám u postele v látkovém pytlíčku pár svých nejoblíbenějších kamínků. Když nám dělali okna, všechno jsem sklidila a s nimi kamínky. Pak jsem ale nemohla spát, nemohla jsem přijít proč. Nakonec mě napadlo, že nemám na nočním stolku šutříky, vytáhla jsem je a kupodivu jsem pak spala jako dudek .
Jinak šutříky si radši vybírám osobně, musí mě něčím zaujmout. Ale po netu už jsem si jich pár koupila a nemůžu si stěžovat.
Do svých šperčíků bych je moc ráda použila, ale nějak jsem se k tomu neodhodlala, nevím proč, bojím se. Pořád se jimi kochám, mám tu krásný labradorit a nemůžu se rozhoupat.
Oblíbených kamenů mám hromadu. Ametyst, fluorit, bronzit, kyanit, mookait. Hlavně ale ujíždím na labrodoritech a snad ještě víc na měsíčních kamenech (kdo by neujížděl, že? )

[Vladstraschna]

Kameny byly vždy hodně důležitou součástí šperků. Takže logicky mé putování dosáhlo tohoto bodu a tvorbu šperků si bez pořádné zásoby šutrů prostě představit nedovedu.
Kámen patřičných kvalit jest nejprve zakoupen a zbrocen krvavými slzami. Znalkyně pochopí, ostatní na to přijdou, jakmile za nádherný kámen vyklopí peněženku případně celoživotní úspory.
Pokud je zakoupen kámen jeden, nastává mazlení. V případě většího množství minerálů či menšího kamenolomu přichází na řadu tzv. rochnění. Tento stav se dá přirovnat ke slabšímu, ale o to delšímu záchvatu, spočívajícímu v nepříčetném juchání, přehrabování, přerovnávání, hlazení, muchlání.....
Třetí stupeň je ukládací.
Dále jest potřeba roztřídit poklady do škatulek. Mám škatulky s kameny, které se dostávají na řadu ke zpracování poměrně brzy, protože mají patřičné velikosti či tvary. Pak mám škatulky s poklady typu - krásné, ale zatím nevím, do čeho je dám. Poměrně objemná škatule obsahuje: Krása, to si nechám.
Čtvrtý stupeň nastává v případě, že je nutno pustit chlup, obětovat kámen a vytvořit dílo. V případě jasné představy jde vše svižně. V opačném případě nastává návrat ke stupni 2.
Abych to zkrátila - posledním stupeň je prosté "loučení". Prostě to dítko vymazlené někdo jednoduše zakoupí, šutr je fuč, ale protože to hodí zisk, nastává cesta k prvnímu kroku .

Mezi mé favority patří hlavně kameny ze zvláštní, zajímavou kresbou, krásně vybarvené - ovšem nikoliv barvené. Miluju: čaroit, adulár, sluneční kámen,akvamarín, apatit, labradorit, merlinit,kunzit,angelit, lapis lazuli, malachit, turmalín, opály,... možná by bylo jednodušší vyjmenovat ty, které ráda nemám, ale to neudělám, protože každý má svého obdivovatele a každý má svoji krásu.

[kajmii]

Já jsem vlastně ke všem kamenům měla odpor až do skončení puberty. Můj táta je vášnivý sběratel všech šutrů (jak jsem kameny nejdřív ze vzteku, pak z legrace nazývala) a jako děti nás pořád s sebou tahal na všelijaká naleziště. Byla jsem dost nezvladatelný dítě (typickej sabotér, nic mě nebavilo, nic mi nechutnalo, nic jsem nechtěla dělat...no na pár facek...) a tyhle výlety jsem úplně nenáviděla. Spát pod širákem, táhnout se s batohem a hrabat se v hlíně mi přišlo jako pěknej "vopruz". Kameny pro mě znamenaly spoustu brouků, mnohonožek, pavouků, žížal, špíny a nepohody.
A pak někdy před pár lety se to úplně zlomilo a já si konečně uvědomila, jaký jsem měla hezký dětství a ke kamenům si našla cestu. Ráda se prohrabuju tátovou sbírkou čítající desítky krabic zkamenělin a drahých kamenů a občas zavítám na nějakou geologickou výstavu.
Z kamenů všeobecně mám nejraději zkameněliny. Vždyť jsou to v podstatě otisky tvorečků 250 milionů let staré
Ale abych odpověděla na téma minerály...z minerálů mám jednoznačně nejraději křišťál a granát, protože na mě mají opačný účinek. Křišťál díky překrásnému lomu světla působí skutečně magickým a uklidňujícím dojmem . Granát mě naopak svou krvavou červení povzbuzuje a vyvolává ve mě nadšení a pozitivní neklid s chutí něco změnit.
Ve svojí tvorbě kameny moc nepoužívám, protože nejsou zrovna nejlevnější a málokdy na ně narazím. Mám oblíbené 3 šperky, které střídavě nosím při náročných životních situacích, na pohovory, k lékařům a vlastně vždycky, když se necítím moc dobře: obšitého trilobítka od táty, kříštálový kamínek a amonita.

[Elissa]

Ke zpracovávání minerálů jsem se prakticky ještě nedostala. Nechtělo se mi kazit tu nádheru samotného minerálu a i cena mě od toho odrazovala. První minerálek jsem si koupila až letos na Geosvětu a stále mi leží v pytlíku. Samozřejmě, asi jako téměř každý mám doma nějaký den dekorační šutřík, ale na léčivou moc nevěřím. Spíše jen na okrasu.
K nejoblíbenějším patří určitě Achát, Lapis Lazuli a Labrodonit a určitě by se jich našlo moooře. Je těžké vyjmenovat je obecně, záleží na každém jedinečném kousku.

[maryf]

Kamene, minerály, polodrahokamy.....nádherné a liečivé kúsky z lona matky zeme....verim v ich liecive a ochranne schopnosti, ale nieje kamen ako kamen a aj ja si vyberam, podla potreby, ametyst na prehlbenie mysle, jadeit na skludnenie , koral na prehriatie a krystal na vsetko Kamene mi pripominaju, ze mam stat nohami pevne na zemi...
Zatial som pri siti pouzivala len koral - hubovy, ale ked budem velka chystam sa na nejake kabosony a najnovsie na mna cakaju zlomky Lapis-Lazuly na nejaku obsitu gulicku - anemonku

[tkoudyna]

Tak jsem zvědaví kdo to dnes vyhraje

[haany]

Mne sa najviac paci, ako opisuje posobenie kamenov na cloveka kikina

[gianelle]

Tentokrát dvě stovky poputují k Vladstraschně , která nám krásně popsala koloběh šutérku v korálkových zásobách Poukaz na slevu zašlu hned, jak se dostanu ke svému počítači. (takže v sobotu) Gratuluju

[janapo]

Gratuluji,moc jsem se pobavila

[Likra]

Vlaďko, gratuluji , napsáno velmi výstižně, laskavě, humorně i opravdově.

[tkoudyna]

Gratuluji