Máš pavdu, navrhuji si je sama. Jenže - a v tom je u mne dost problém - začnu a nikdy nevím, jak bude věc v konečné fázi vypadat. V hlavě mám jen rámcovou představu, začnu šít, postupně to dotvářím podle toho, jak se mi to jeví a jak se mi to v tu danou chvíli jeví nejvhodnější. Často se i stane, že když od toho musím odejít, představa někama zapadne a pak nad tím sedím a dumám znovu, co jsem v tom asi viděla (bohužel představa už je dost často pryč), eventuálně jak pokračovat. Není to tedy práce stylu - sednu a šiju. Je v tom dost uvažování, odložení polotovaru, hraní si s ním, pak zase šití... Dost často je v konečné fázi úplně něco jiného, než jsem zamýšlela dělat. Z toho důvodu návody z valné části nedělám, stejně bych se podle nich plně neřídila (to platí i o případných návodech z internetu - tam se vždy podívám spíše na techniku provedení, ať už spirály, kuličky, apod.), je to vždy spontánní záležitost.
A co se mých spon týká, tento postup jsem si vymyslela, dost často ho v různých variacích používám i na jiné věci, ale vždy přemýšlím, jak jsem to vlastně dříve dělala, občas se vracím do fáze "hledání" a zkoušení...